Nečinnost úřadu: jak se bránit a získat náhradu škody

Podali jste žádost o stavební povolení, o dávku, o výpis z rejstříku nebo o jiné rozhodnutí – a odpověď nepřichází celé měsíce. Nečinnost úřadu patří mezi nejčastější potíže, se kterými se na naši advokátní kancelář klienti obracejí. Zákon přitom nabízí konkrétní nástroje, jak úřad k jednání přimět, a pokud vám průtahy způsobily škodu, i cestu, jak ji vymáhat po státu.

Kdy je úřad skutečně nečinný

Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (§ 71 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Tato lhůta se prodlužuje, pokud je potřeba nařídit ústní jednání, místní šetření, vypracovat znalecký posudek nebo doručovat do ciziny.

Za nečinnost se přitom nepovažuje jakékoliv zpoždění. Ochrana podle správního řádu dopadá jen na případy, kdy nečinnost skutečně a citelně zasahuje do práv účastníka řízení – ne na běžné provozní zdržení v rámci zákonné lhůty. Zohledňuje se také to, kdo zpoždění způsobil: dovolávat se nedodržení lhůty nemůže účastník, který ji sám zavinil, například pozdním doplněním podkladů.

Jak přimět úřad k jednání: opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu

Základním nástrojem obrany je žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu (typicky krajský úřad, ministerstvo nebo jiný nadřízený orgán podle konkrétní agendy).

Nadřízený orgán musí zasáhnout z moci úřední, jakmile se o nečinnosti dozví – ať už nejde o vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě, nebo o nezahájení řízení z moci úřední do 30 dnů od chvíle, kdy se o důvodech k jeho zahájení dozvěděl (§ 80 odst. 1 a 2 správního řádu). Po marném uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí může žádost o zásah podat přímo účastník řízení (§ 80 odst. 3 správního řádu).

Nadřízený orgán následně může (§ 80 odst. 4 správního řádu):

přikázat nečinnému úřadu, aby ve stanovené lhůtě rozhodl nebo zjednal nápravu,
převzít věc a rozhodnout sám namísto nečinného úřadu,
pověřit vedením řízení jiný úřad ve svém obvodu, nebo
přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu, je-li to pro účastníka výhodnější a lze-li předpokládat, že úřad v prodloužené lhůtě skutečně rozhodne.

Podání takové žádosti není zpoplatněno a je zpravidla prvním krokem, který doporučujeme – bez něj se navíc nelze účinně domáhat ochrany u soudu.

Když nadřízený orgán nepomůže: žaloba u soudu

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2310/2012, potvrdil, že k ochraně proti nečinnosti správního orgánu slouží žádost podle § 80 odst. 2 správního řádu a navazující žaloba proti nečinnosti podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Žalobu u krajského soudu může podat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti u správního orgánu (§ 79 odst. 1 soudního řádu správního). Soud pak může úřadu uložit, aby ve věci rozhodl nebo vydal osvědčení. Na podání žaloby má žalobce lhůtu nejpozději jeden rok ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 1 soudního řádu správního) – po jejím marném uplynutí už soud žalobu odmítne jako opožděnou.

Náhrada škody za nečinnost úřadu podle zákona č. 82/1998 Sb.

Pokud vám nečinnost úřadu způsobila reálnou škodu, otevírá se druhá linie obrany: náhrada škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem (§ 5 zákona č. 82/1998 Sb.). Zákon výslovně stanoví, že nesprávným úředním postupem je i porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, případně v přiměřené lhůtě, není-li lhůta stanovena vůbec (§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Právo na náhradu škody má ten, komu byla takovým postupem škoda způsobena (§ 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3213/2009, shrnul, že odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem se stát nemůže zprostit a nárok je třeba posuzovat podle tří kumulativních podmínek: musí jít o nesprávný úřední postup, musí vzniknout škoda a mezi nimi musí existovat příčinná souvislost.

Zároveň platí, že samotný nesprávný úřední postup se sám o sobě neodškodňuje – žalobce musí prokázat konkrétní škodu nebo nemajetkovou újmu, která mu vznikla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3849/2014). Výjimkou je nepřiměřená délka řízení, kde se vznik nemajetkové újmy zpravidla presumuje. Vedle náhrady majetkové škody navíc zákon umožňuje přiznat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a to bez ohledu na to, zda vznikla i škoda na majetku (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Účelem náhrady nemajetkové újmy je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010).

Jak nárok uplatnit a v jaké lhůtě

Nárok na náhradu škody se neuplatňuje rovnou u soudu. Nejprve je nutné jej písemně uplatnit u příslušného úřadu (§ 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a vyčkat na jeho vyjádření. Teprve pokud úřad nárok do šesti měsíců od uplatnění plně neuspokojí, může se poškozený obrátit na soud (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

Na vlastní uplatnění nároku pamatujte i časově: nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), zatímco nárok na náhradu nemajetkové újmy má kratší promlčecí dobu šesti měsíců od okamžiku, kdy se o újmě poškozený dozvěděl (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.).

Zaplatí stát i advokáta, který nárok na náhradu škody uplatňuje?

Tady bývají klienti nejčastěji překvapeni. Náklady na právní zastoupení, které vznikly v souvislosti se samotným projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, se podle zákona nehradí – zákon jejich náhradu výslovně vylučuje (§ 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb.). Sepis a podání žádosti o náhradu škody podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. si tedy poškozený v této fázi hradí ze svého, bez ohledu na to, jak byl s nárokem u úřadu úspěšný.

Odlišná je situace u nákladů vynaložených na odstranění samotné vady, která škodu způsobila – typicky na odvolání proti nezákonnému rozhodnutí, na žádost o opatření proti nečinnosti nebo na žalobu proti nečinnosti u soudu. Takové účelně vynaložené náklady jsou součástí nahrazované škody (§ 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), pokud je poškozený nezískal zpět už v rámci daného řízení podle procesních předpisů (§ 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.). Jejich výši přitom soud nepočítá podle skutečně sjednané smluvní odměny, ale podle advokátního tarifu.

Pokud věc nakonec skončí u soudu – tedy pokud poškozený po marném uplynutí šestiměsíční lhůty podá žalobu o náhradu škody – náklady právního zastoupení v tomto soudním sporu se už neřídí zákonem č. 82/1998 Sb., ale běžnými pravidly náhrady nákladů občanského soudního řízení; ty zpravidla nese strana, která ve sporu neuspěla.

Co dělat, když úřad mlčí

V praxi doporučujeme tento postup:

Ověřte, zda skutečně uplynula zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí (včetně případného prodloužení).
Podejte žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti u nadřízeného orgánu.
Pokud ani to nepomůže, zvažte žalobu proti nečinnosti u krajského soudu – s ohledem na roční lhůtu neotálejte.
Pokud vám průtahy způsobily škodu, uplatněte nárok podle zákona č. 82/1998 Sb. přímo u odpovědného úřadu – počítejte ale s tím, že náklady na právní pomoc v této fázi jdou za vámi.

Každá situace je jiná – záleží na typu řízení, na tom, kdo je nadřízeným orgánem, i na tom, jakou škodu chcete nárokovat. Pokud si nejste jistí dalším postupem, rádi vaši věc posoudíme – stačí nám poslat podklady k posouzení nebo se domluvit na konzultaci. Věnujeme se i dalším oblastem správního a veřejného práva a další témata z praxe najdete na našem blogu.

Časté dotazy

Co je nečinnost správního orgánu a kdy o ni jde?

Jde o situaci, kdy úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle § 71 správního řádu (zpravidla do 30 dnů od zahájení řízení) nebo nezahájí řízení z moci úřední, ač k tomu má důvod. Ochrana se ale netýká každého drobného zdržení – jen nečinnosti, která citelně zasahuje do práv účastníka.

Jak se bránit nečinnosti úřadu podle správního řádu?

Prvním krokem je žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu podle § 80 správního řádu. Nadřízený orgán může nečinnému úřadu přikázat, aby rozhodl, může věc převzít a rozhodnout sám, nebo pověřit jiný úřad.

Co když nadřízený úřad nezasáhne – lze podat žalobu?

Ano. Pokud žádost o opatření proti nečinnosti nevede k výsledku, lze podat žalobu proti nečinnosti u krajského soudu podle § 79 soudního řádu správního. Žalobu je nutné podat nejpozději do jednoho roku od marného uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí.

Kdy vzniká nárok na náhradu škody za nečinnost úřadu a v jaké lhůtě?

Nečinnost se považuje za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. Nárok je nutné nejprve písemně uplatnit u odpovědného úřadu a až po šesti měsících neúspěšného vyřizování jej lze uplatnit u soudu. Promlčecí doba je tři roky od chvíle, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

Hradí stát i náklady na advokáta za uplatnění nároku na náhradu škody?

Ne. Náklady na právní zastoupení vzniklé při projednávání nároku přímo u úřadu se podle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. nehradí. Nahraditelné jsou jen náklady vynaložené na odstranění samotné vady, například na žádost o opatření proti nečinnosti nebo na žalobu proti nečinnosti u soudu.

Upozornění: Tento článek je obecná informace k danému tématu, není právní radou ke konkrétní věci a nezakládá vztah advokáta a klienta. Pro posouzení vaší situace se na nás obraťte — domluvíme konzultaci.